- Komerční sdělení -aktuálně

Finanční rezervu si není dobré mýlit se spořením

Finanční rezervu si není třeba mýlit se spořením. Rezerva totiž slouží jako pojistka při nepředvídatelných situacích, jako je například ztráta zaměstnání a výpadek příjmu. „Doporučená optimální rezerva je ve výši šesti měsíčních příjmů a nesmí sloužit k financování dovolené, zařízení bytu nebo k výměně auta za novější. Spoření je naopak účelové a očekávané, protože přesně znáte cíl spoření,“ upozornil odborník na osobní finance z Nadace Partners Tomáš Čorňák.

Podle průzkumu nadace a agentury Focus přibližně 70 % Slováků přiznalo, že by dokázali uspořit měsíčně od 50 eur výše, pokud by se podívali blíže na svou běžnou spotřebu. Pokud by si Slováci odložili každý měsíc zmíněných 50 eur, po roce by měli k dobru 600 eur. No spoření není podle Čorňáka jen o odkládání si peněz stranou, ale o nastavení konkrétních finančních cílů. Ty mohou být krátkodobé, jako například dovolená, střednědobé, jako je příprava na studium dětí, nebo dlouhodobé, které se nejčastěji pojí se zabezpečením na důchod.

Čorňák radí peníze na spoření vyčlenit z výplaty jako první. Každoroční průzkumy podle něj potvrzují, že nejvíce peněz z domácích rozpočtů utíká při běžné spotřebě. „Jde o jednoduchý psychologický efekt. Míjíme tehdy, když máme peníze. Pokud si však z výplaty odložíme jako první peníze na spoření, na utrácení nám zůstane méně. Ze zkušeností vím, že mnozí to ani nepocítí. Naopak, budou mít lepší přehled, co se děje s jejich penězi,“ říkal.

Dále je podle něj podstatné si určit krátkodobé a dlouhodobé finanční cíle. Při krátkodobých cílech může jít například o dovolené, zařízení do domácnosti, nebo také o přípravy na Vánoce, které každoročně ukrojí stovky eur z rozpočtu. Zároveň bývají nejčastějším důvodem, kdy domácnosti své aktuální potřeby látají přes rychlé půjčky, kreditní karty a spotřební úvěry. „Pokud by si Slováci každý měsíc ukrojili ze spotřeby jen 50 eur, za rok by naspořili 600 eur, které mohou použít na přípravu na svátky, financování dovolené nebo jiné krátkodobé cíle,“ popsal Čorňák.

Střednědobé a dlouhodobé cíle mají již zásadní vliv na životní úroveň v budoucnosti. Nejčastěji jde o zajištění bydlení, budoucnosti dětí či důchodu. Ty se nedají dlouhodobě financovat půjčkami. „Pokud lidé dlouhodobé cíle neplánují, často musí ze svých snů zcela upustit,“ upozornil Čorňák. Na tvorbu rezervy a spoření by tak mělo odcházet celkem 30 % z příjmů každý měsíc. Tímto krokem se může člověk zajistit na všechny očekávané i neočekávané události, včetně důstojného života v důchodovém věku.

Další články autora

Komentáře

Sdílej naše články

- Reklama -

Redakce doporučuje

Žena