Jack Dorsey nedávno na twitteru oznámil, že přichází hyperinflace. Dorsey je velmi hlasitým zastáncem bitcoinu a samozřejmě i generálním ředitelem dvou veřejných společností, Square a Twitter. Toto je docela zajímavá zpráva od generálního ředitele velké veřejné společnosti z několika důvodů. Pokud skutečně věří tomu, co řekl, pak by měl jako zmocněnec své akcionáře obhajovat mnohem menší expozici USD v rámci svých společností.
Avšak Square i Twitter v současnosti disponují rezervami více než 10 miliard USD, které by se v případě hyperinflace vypařily. Pokud skutečně věří tomu, co řekl, pak by měl buď hájit platby v aktivech chráněných proti inflaci (jako je bitcoin), nebo by měl okamžitě převést velké množství rezerv v USD na nějaký druh aktiva chráněného před inflací. Možná to už dělá, Square má určité zajištění v bitcoinech, ale obě firmy jsou velmi vystaveny spalování amerických dolarů, pokud by se předpovědi Dorseyho naplnily.
V případě, že bych pracoval pro společnost, kde generální ředitel hovoří o hyperinflaci, druhý den bych vešel do jeho kanceláře a požádal bych o enormní zvýšení mzdy. Hyperinflace by způsobila, že zaměstnanci Twitteru a Square ztratí obrovskou část kupní síly. Pokud bych byl jimi a věděl bych, že generální ředitel očekává 50% inflaci ročně, pak bych očekával velké zvýšení, které mi pomůže vyrovnat se s přicházející krizí a umožní mi lépe alokovat více USD do jiných aktiv.
Pokud Jack Dorsey věří tomu, co hlásá, začne hltat obrovské množství bitcoinů nebo jiných aktiv mimo USD v rozvahách Twitteru a Square. A své zaměstnance začne vyplácet v bitcoinech nebo jim poskytne obrovské zvýšení mezd. Nebo by si měl uvědomit, že jeho slova mají obrovskou váhu a své tvrzení přehodnotit. „Inflace“, „nějaká inflace“, „velká inflace“,… tyto věci nejsou HYPER inflace. A takové závažné slovo, pokud tomu skutečně věří, by mělo odpovídat vážnému činu. Kromě těchto nesrovnalostí ve slovech a činech si myslím, že taková extrémní předpověď má značné ekonomické problémy.
Po finanční krizi se objevila řada předpovědí o hyperinflaci, protože mnozí věřili, že expanze rozvahy Fedu povede k multiplikačnímu efektu rezerv, což bude mít za následek obrovský rozmach peněžní zásoby. Nestalo se tak, protože banky v první řadě nepůjčují rezervy nebankovním subjektům. Kvantitativní uvolňování je výměna aktiv, která má malý nebo žádný vliv na množství čistých finančních aktiv v ekonomice. Expanze rozvahy Fedu nemohla způsobit obrovskou inflaci. Lidé mají tendenci zaměřovat se na opatření měnové politiky centrální banky, ale ignorují skutečnost, že nejdůležitější jsou opatření fiskální politiky ministerstva financí.
Při pohledu do historie hyperinflací a jejich skutečných příčin vidíme, že je to více než monetární fenomén a že hyperinflace má tendenci vyskytovat se kolem mimořádně rušivých geopolitických událostí, jako jsou:
prohra ve válce, která má za následek tlačení peněz na financování obnovy,
velké zahraniční dluhy, které vyžadují tisk peněz,
změny režimu, které se obecně shodují s občanskou válkou nebo sociálním otřesem.
Klíčovým bodem je, že tištění peněz není to, co způsobuje hyperinflaci. Tlačení peněz nastává v důsledku jedné z těchto sociálních nebo politicky traumatických událostí, které v podstatě vyústí do kolapsu vlády nebo režimu. To se ani zdaleka nepřibližuje k tomu, co se dnes děje. Ale zatímco momentálně nemáme ingredience pro hyperinflaci, máme ingredience pro mírně zvýšenou inflaci, protože není pochyb o tom, že předimenzovaná fiskální politika může způsobit vysokou inflaci.
Přichází hyperinflace: Skutečně?
Co se týká inflace a konkrétněji finanční krize, poučení po více než deseti letech QE s nízkou inflací je, že fiskální politika je silná zbraň, kdy dochází ke skutečnému „tlačení peněz“. A to je důvod, proč je třeba se mnohem více obávat inflace pocházející z pandemie.
Dlouhodobá deflace nebo dlouhodobá hyperinflace?
Existují velké sekulární protivětry, které vytvářejí strukturální tlak na snižování inflace ve velké části rozvinutého ekonomického světa.
